3.2.2024 Z kuchyně HokejTour.cz David

Nenápadný Slovák, který změnil hokej. Plakal, když nemohl hrát

4 minuty čtení

Byl rozhodný a zachoval si svou tvář bez ohledu na okolnosti. A stejný byl i na ledě. Nikdy se nevyhýbal fyzickým střetům a tvrdými ranami ohrožoval soupeřovu branku. Takový byl Jozef Čapla, zapomenutá legenda. Průkopník československého a evropského hokeje.

Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook – Instagram – Tik-Tok

Žádná trumpeta, raději hokej

Rodák z Bernolákova se původně neměl vydat sportovní cestou. Jeho otec ho přihlásil na hodiny trubky a mandolíny, ale z představy o hudební kariéře svého syna zřejmě rychle vystřízlivěl. Jozefa Čapla to táhlo ke sportu.

Skákal na lyžích, hrál fotbal na ulici a k ledu se dostal díky starší sestře, která byla krasobruslařkou. S hokejem začal v poměrně pozdním věku dvanácti let. To mu však nezabránilo v rozletu a o šest let později už oblékal reprezentační dres.

Klubová legenda HC Slovan Bratislava

Drtivou většinu své kariéry strávil v bratislavském Slovanu. Během vojenské služby v letech 1957 až 1959 hájil barvy HC Dukla Jihlava. Až do roku 1969 byl členem týmu „Belasých“, ale ani jednou se mu nepodařilo dovést tým na samotný vrchol. Ve federální lize získal pět stříbrných medailí a třikrát mu na krk zavěsili bronzový kov.

Úspěšný byl i na mezinárodní scéně, za československou reprezentaci nastoupil do 32 zápasů. V roce 1965 získal stříbrnou medaili na mistrovství světa v ledním hokeji. Oceněn mohl být i na mistrovství světa v roce 1959, kdy Československo získalo na světovém šampionátu bronzovou medaili. V národním týmu však Čapla chyběl.

Zachraňoval „kůži“ svým kamarádů, za což tvrdě zaplatil

V roce 1958, po vysokém vítězství juniorů nad Sovětským svazem, šli mladí reprezentanti vítězství oslavit. Pod vlivem alkoholu se chtěli bavit a jedna ze sněhových koulí rozbila sklo nástěnky komunistické strany. Za rohem čekala policie a výsledkem byla čtyřletá podmínka od soudu a roční zákaz činnosti od hokejového svazu pro Jozefa Čaplu.

Slovenský hokejista byl jako jediný v civilu a jeho spoluhráči a kamarádi by si tímto incidentem „vysloužili“ ještě větší problémy. Dobrovolně se nechal chytit, což mělo za následek rok bez hokeje. Účastnil se pouze tréninků, ale zápasy sledoval z tribuny. Podle vlastního vyjádření často plakal na tribuně při zápasech svého týmu.

Ani roční pauza ho nezastavila. Po trestu se stal jedním z nejlepších obránců v soutěži a vedl Slovan jako kapitán týmu. Nikdy se mu však nepodařilo dostat se na samotný vrchol ligové scény.

Setkání s Mikitou změnilo hokejovou Evropu

Čapla se také zasloužil o obrovský průlom v hokeji v Československu a později i v Evropě. Během reprezentačního výletu se dostal do Severní Ameriky, kde se setkal se Stanem Mikitou. Hvězda světového formátu požádala tehdejší hráče, zda by mu nepomohli dopravit pár věcí pro jeho rodinu do Československa. Jak jinak, jediný odvážný byl Jozef Čapla.

Československý obránce se s Mikitou spřátelil a ten mu na oplátku věnoval své 2 hokejky se zahnutými čepelemi. Spolu se svým týmem mu také podrobně vysvětlil, jak čepele ohnout, aby s nimi mohl při střelbě zvedat puk.

Jozef Čapla ve spolupráci s horažďovickou firmou Artis vyvinul hokejku s atypicky zahnutou čepelí, která se stala obrovským československým a později i evropským hitem. Dostala název ALPAČ (Čaplovo příjmení ze zadní strany). Postupem času se o „alpaky“ začali zajímat i hráči ze zámoří a autor hokejek díky svému nadšení pro jejich vývoj způsobil hokejovou revoluci v celosvětovém měřítku.

V roce 1969 se Chapla s rodinou rozhodl přestěhovat do Německa. Pro mnohé v rodné zemi se stal vyvrhelem a emigrantem pod vlivem totalitního režimu. Společnost Artis musela s okamžitou platností přejmenovat své „alpaky“ a Čapla začal v Německu znovu.

Po třech letech působení v nové zemi zahájil trenérskou kariéru. Jeho rukama prošla řada německých hokejových legend a jeho práce si dokonce váží natolik, že se již dlouho uvažuje o jeho uvedení do Síně slávy německého hokeje. Ikona bratislavského Slovanu to však za svého života rázně odmítla – stejně jako uvedení do slovenské hokejové síně slávy.

Dne 1. února 2023 byla oznámena zpráva o jeho úmrtí. U příležitosti prvního výročí jeho úmrtí chceme znovu připomenout mimořádný život a příběh této legendy československého hokeje. A smeknout pomyslný klobouk z jeho hlavy. „Jojo“ – jak mu mnozí přezdívali – si i po desítkách let nepochybně zaslouží úctu a respekt hokejové veřejnosti.

🇨🇦 JEĎTE S NÁMI NA NHL 🇺🇸